Asistent sociální péče – část 2.

Musí být asistent odborník?

Jak už je uvedeno v předchozím článku, nemusí. Ani rodinný příslušník, který pečuje (např. rodič o postiženého potomka) nemusí mít specifické vzdělání a kurzy. Samozřejmě je vzdělávání na místě, ulehčí práci, pravděpodobně zachová víc zdraví pečující osoby, ale nutné není.

Je jen na opečovávaném, jak kvalitního pečujícího si vybere (i když v praxi moc na výběr není – jde spíš o ochotu kohokoliv v okolí pomoci s péčí) a také na vzájemné dohodě, kdo třeba bude financovat vzdělávání. Pro pečující ale mnoho organizací poskytuje vzdělávání zdarma, tak je pak otázkou, kdo uhradí čas pečujícího věnovaný vzdělávání, aby lépe zvládal péči. I toto by mohlo být hned od počátku součástí smlouvy.

Pozor na záměnu pojmů – není asistent jako asistent

Pojem „asistent sociální péče“ by bylo možné snadno zaměnit se zaměstnancem služby osobní asistence, kterého nazýváme asistentem, anebo známe také pojem asistent pedagoga (ten ale asi často nezaměňujeme).

Ačkoliv asistent sociální péče a asistent osobní asistence mají podobnou náplň – oba pečují o osobu závislou, asistent sociální péče nemusí mít vzdělání, je to spíše kamarád a máme s ním pravděpodobně soukromé vazby. Asistent osobní asistence je zaměstnanec a služba osobní asistence je registrovanou službou. Tento asistent musí mít příslušné vzdělání a částka hodinové úhrady je limitovaná vyhláškou.

Za kolik může asistent sociální péče pracovat?

Spodní ani vrchní hranice úhrady za práci asistenta není daná. Protože asistent není registrovanou službou, nevztahuje se na něj zastropování uvedené ve vyhlášce[1]. Částka je věcí dohody mezi opečovávaným a pečujícím asistentem. Jak se strany dohodnou, zda zohlední skutečnost, že asistent nemá běžně zajištěné proplacení dovolené a nemocenské, času na vzdělávání, pokud si to s opečovávaným nedohodne, jak bude zohledněna omezená možnost výdělku úspory nebo výše příspěvku na péči pro opečovávaného, je opravdu jen a jen na dohodě mezi opečovávaným a asistentem. Jediným limitem je, aby částka nebyla lichevní (zneužití tísně opečovávaného), případně v rozporu s dobrými mravy. Tady je ale otázkou, jaká částka to je[2]. Velmi často se strany při dohodě drží zastropované částky pro služby, případně vyhlašované minimální mzdy, nebo maximálně do výše přiznaného příspěvku na péči, ale ani jeden postup není povinný.  

Jaké povinnosti má asistent sociální péče?

Primárně má asistent povinnosti, které si sjednal ve smlouvě s opečovávaným. Vzor smlouvy Vám poskytneme ve třetím dílu tohoto seriálu, ale od vzoru se můžete odchýlit, můžete si vzor upravit dle svých potřeb a některé věci můžete vypustit, případně další můžete přidat.

Další povinnosti jsou stanoveny zákonem o sociálních službách, kdy ze statutu pečující osoby asistentovi plynou tyto povinnosti:

• povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce přijetí opečovávaného k hospitalizaci a propuštění z hospitalizace, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, není-li toto schopen splnit příjemce PNP (zpravidla opečovávaný),
• povinnost ohlásit úmrtí opečovávaného příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 8 dnů ode dne jeho úmrtí,
• je povinen poskytovat pomoc osobně,
• s opečovávaným mít uzavřenou písemnou smlouvu.

Může asistent k péči ještě pracovat?

Ano, může, pokud je schopen skloubit péči a práci, nemůže mu být bráněno v tom, aby pracoval a pečoval současně.

Pro potřeby důchodového pojištění pak dochází k tzv. souběhu náhradní doby (péče) a pojištěné doby (práce, ze které bylo odváděno sociální pojištění). Zde je vhodné, aby si asistent zapamatoval, že v době nároku na důchod by pro něj mohlo být výhodnější požádat o tzv. „vyloučení doby pojištění, která se kryje s náhradní dobou péče, pokud to zvýší jeho vypočtený důchod“. Tento postup se vyplácí především pečujícím (tj. i asistentům), kteří pracují k péči za výrazně menší odměnu (úvazek) než by pracovali, kdyby nepečovali. [3]

Asistent tak může pracovat nejen v pracovním poměru, na dohodu anebo podnikat, ale může i tvořit třeba na smlouvu o dílo, mít vlastní firmu atd. Jediné, co nesmí – mít na pečování vlastní živnostenské oprávnění (není-li registrovanou službou).

Co když opečovávaný zemře?

Asistent je povinen primárně úmrtí opečovávaného nahlásit krajské pobočce Úřadu práce.

Zemřel-li opečovávaný ještě před pravomocným rozhodnutím o příspěvku na péči (tzv. v době řízení), vstupuje do dalšího řízení (může např. podat odvolání) a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti pečující, tj. i asistent sociální péče.

Současně má pečující, tj. i asistent nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti opečovávaného, které budou vyplaceny až po smrti, pokud v daném měsíci pečoval[4].

Pokud asistent nemá po ukončení péče, co dělat a chtěl by si hledat zaměstnání prostřednictvím evidence na Úřadu práce, mohl by po doložení péče získat dokonce i podporu v nezaměstnanosti (splní-li další podmínky[5]). Měl by také do 8 dnů ohlásit své zdravotní pojišťovně ukončení péče a měl by si zavčasu zajistit potvrzení o době péče na příslušné krajské pobočce Úřadu práce[6].

Odpovědnost asistenta sociální péče

Kromě odpovědnosti za přestupek při nenahlášení úmrtí opečovávaného a pokud nebyla o péči sjednána písemná smlouva[7], odpovídá asistent jen obecně ze smlouvy o poskytování péče za kvalitu své práce, za své chování k opečovávanému, za škodu, kterou by mohl způsobit (např. neúmyslné fyzické ublížení špatným postupem, rozbití věci).

Asistent neodpovídá za dluhy opečovávaného, neodpovídá za škodu, kterou udělá opečovávaný (s výjimkou, je-li asistent nezletilého, příp. současně dohlížející osoba, což bývá u osob, které mají mentální/duševní hendikep[8]).

Pokud řídí vozidlo, může odpovídat, způsobí-li nehodu. 

Jde o běžnou občansko-právní odpovědnost, jakou bychom měli ke svému okolí v běžném životě. Opečovávaný nemůže ve smlouvě s asistentem předem vyloučit, že nebude odpovědnost asistenta vymáhat a nemůže se předem ve smlouvě vzdát nároku na případnou náhradu škody. Může ale, až pokud by se něco stalo, svůj nárok neuplatnit.

Stejně tak má opečovávaný obecnou občansko-právní odpovědnost, pokud pečujícímu způsobí nějakou škodu. Ale protože zde není zaměstnanecký poměr, není tady odpovědnost za pracovní úraz nebo za nemoc z povolání. Pokud tedy asistent při práci utrpí úraz, je otázkou, zda ho způsobil opečovávaný, nebo si ho způsobil při péči asistent sám. V prvním případě by asistent mohl po opatrovaném chtít náhradu škody, ve druhém případě by s náhradou škody neuspěl (narozdíl od zaměstnaneckých poměrů – tam by nárok vniknout mohl).

Ukončení poskytování péče asistentem sociální péče

Samotné ukončení je ovlivněno tím, co je sjednáno ve smlouvě (pomineme-li úmrtí asistenta nebo opečovávaného). Otrokářství již bylo zrušeno, a proto nelze nutit asistenta, aby pečoval proti své vůli, ale opečovávaný může vymáhat, aby asistent dostál svým povinnostem sjednaným ve smlouvě (kterou si dobrovolně s opečovávaným uzavřel). Stejně tak nelze nutit opečovávaného, aby přes odpor snášel péči asistentem.

Doporučuje se proto sjednat ve smlouvě (ačkoliv to není povinná položka) výpovědní podmínky, výpovědní doby, možnost dohody o ukončení smlouvy. 

Pokud při ukončování smlouvy dochází k manipulaci a vydírání kterékoliv ze stran, je důležité upozornit, že se tak často děje, ale obranu proti takovémuto jednání si lidsky musí člověk ustát sám, příp. za pomoci blízkých osob (právo chrání obecně – lze v případě sporu podat žalobu, lze podávat trestní oznámení při podezření třeba z týrání, ale nic z toho nebývá zaručeně rychlé řešení).

Ve třetím dílu se můžete těšit na bližší informace k obsahu smlouvy mezi opečovávaným a asistentem sociální péče. Uvedeme i vzor smlouvy.

Autor: Mgr. Radka Pešlová (ve spolupráci se službou Odborné sociální poradenství CZEPA)