Přidej
aktualitu
palle-knudsen-6ao8fhd9-zq-unsplash.jpg
15.6.2026 | Celá ČR | PR manažer CZEPA

Když stárne člověk s poraněním míchy, nestárne jen tělo

O stárnutí se mluví jako o přirozené součásti života. U lidí po poranění míchy ale tohle slovo nabývá jiného rozměru. Nemění se jen počet let – mění se tělo, možnosti, potřeba pomoci i tvář celé skupiny lidí, kteří s tímto poraněním žijí.

V posledních čtrnácti dnech proběhly dvě významné konference věnující se tématu stárnutí lidí s poraněním míchy. Konference ESCIF (European Spinal Cord Injury Federation) v Itálii s titulem “Aktivní stárnutí lidí s poraněním míchy” i XIV. Odborné konference a setkání spinálních jednotek se aktivně zúčastnili i zástupci CZEPA. 

Ve společnosti dlouho přetrvával obraz spinálního pacienta jako mladého muže po autonehodě. Dnes už tento obraz realitě neodpovídá. Lidí s poraněním míchy ve vyšším věku přibývá – stejně jako těch, kteří s poraněním žijí desítky let a dožívají se věku, který předchozím generacím nebyl dostupný.

Dvě tváře stárnutí

Odborníci rozlišují dva souběžné děje.

První je „stárnutí s poraněním míchy". Člověk utrpěl úraz ve dvaceti nebo třiceti letech a dnes je mu šedesát či sedmdesát. Díky pokrokům v medicíně a rehabilitaci se délka jeho života výrazně prodloužila.

Druhým fenoménem je „poranění míchy ve stáří". Stále více lidí utrpí poranění až po šedesátce nebo sedmdesátce – a příčinou přitom není dopravní nehoda, ale pád. Studie ukazují, že u seniorů tvoří pády až 60 % traumatických poranění míchy, přičemž s věkem tento podíl dále roste.

Tělo stárne rychleji, než by mělo

Výzkumníci hovoří o takzvaném akcelerovaném stárnutí. Nejde o to, že by člověk s poraněním míchy ze dne na den zestárl o dekádu. Jde o to, že změny spojené se stárnutím přicházejí dříve a zasahují hlouběji.

Po letech života s poraněním míchy se opotřebovávají ramena, lokty a zápěstí. Ubývá svalová hmota, zhoršuje se kardiovaskulární zdraví, přibývá osteoporóza, chronická bolest a únava. Co je pro ostatní „normální stárnutí", může pro člověka na vozíku znamenat zlom v samostatnosti. Někdo, kdo byl celý život zcela nezávislý, najednou zjistí, že přesuny, oblékání nebo hygiena stojí výrazně více sil než dřív.

Komplikace, které přicházejí nenápadně

Samostatnou kapitolou jsou sekundární zdravotní komplikace. Nepramení přímo z poranění míchy, ale úzce s ním souvisejí – a s věkem se zpravidla zhoršují. Patří mezi ně chronická bolest, infekce močových cest, spasticita, dekubity, poruchy spánku nebo deprese.

Velký mezinárodní průzkum mezi lidmi s poraněním míchy ukázal, že nejčastějšími problémy jsou bolest, depresivní prožívání, svalové spasmy a střevní obtíže. Celková zdravotní zátěž přitom s věkem a počtem let od úrazu roste.

Víc než jen tělo

Stárnutí ale není jen otázkou fyzického zdraví.

Mnoho lidí s poraněním míchy se obává ztráty soběstačnosti. Někdo, kdo celý život fungoval bez pomoci, může být poprvé nucen přijmout osobní asistenci. Jiní ztrácejí partnera nebo rodiče, kteří je po desetiletí podporovali. A s odchodem z pracovního života přichází také riziko sociální izolace.

Zároveň výzkumy opakovaně poukazují na pozoruhodnou odolnost: lidé s poraněním míchy si v průběhu života budují silné adaptační strategie. I při nových omezeních dokážou nacházet nové způsoby fungování a udržet si kvalitu života.

Systém ještě nestíhá

Tady se otevírá jedna z největších výzev pro zdravotní a sociální systém.

Lidé s poraněním míchy žijí déle než kdykoli předtím. Přibývá seniorů, kteří poranění utrpí ve vyšším věku. Odborné společnosti upozorňují, že nestačí řešit jen akutní fázi úrazu – stále důležitější otázkou je, jak umožnit lidem s poraněním míchy dobře žít i po pár desítkách let.

To vyžaduje dlouhodobé sledování zdravotního stavu, prevenci komplikací, podporu pohybové aktivity a lepší propojení zdravotních a sociálních služeb.

Závěrem

Poranění míchy už dávno není jen tématem traumatologie. Stává se tématem stárnutí.

Přibývá lidí, kteří na vozíku zestárnou. Přibývá těch, kteří se na vozík dostanou až ve stáří. A přibývá důkazů, že bez cílené podpory může stárnutí znamenat rychlejší ztrátu samostatnosti, horší zdraví i větší závislost na druhých.

Kolektiv autorů CZEPA

 

Použité zdroje:

ESCIF – zpráva z konference „Aging (Well) with Spinal Cord Injury", Řím, 14. 9. 2024: escif.org

Chen Y. et al. (2015): Aging and SCI: External Causes of Injury – PubMed (PMID 26363588)

Tretter B.L. et al. (2024): Neurogenic Aging After SCI – J Clin Med, doi: 10.3390/jcm13237197

InSCI (2025): Self-reported Secondary Health Conditions... – Archives of PM&R (ScienceDirect)

Reber L. et al. (2023): Arbiters of Time: Aging with SCI – PMC10961950

Gilboa D. et al. (2021): Epidemiology of SCI in the Elderly – PubMed (PMID 32292120

Přidej komentář
banner-handy.jpg
untitled-24.png