Přidej
aktualitu
foto k článku
1
2
3
4
5
3.8.2012 | Zahraničí | Vozejkov | 1

12 století zapomenutý nápad

Článek Petra Šiky o historii vozíků

 

12. století - zapomenutý nápad
Vývoj konstrukce mechanického ortopedického vozíku sahá hluboko do minulosti. Už okolo roku 1300 př. n. l.máme doklady o existenci transportních židlí pro pasivní pohyb znevýhodněných osob. Avšak teprve antický svět dokázal realizovat spojení židle a velkého kola tak, aby výsledná konstrukce umožnila pohyb bez dopomoci. Zrodila se podoba mechanického vozíku  jakou známe dnes. Římští paraplegici si to ale v klidu rolovali po veřejných knihovnách a lázních jen do té doby, než a s nadáním sobě vlastním pomohli vyspělé antické civilizaci zpět do pravěku. Princip konstrukce mechanického ortopedického vozíku tak jednoduše zanikl. Jeho místo v paletě kompenzačních pomůcek nahradil trakař, později znovu vynalezená transportní židle a během třicetileté války dokonce aktivní vozík. Jeho konstruktérem byl německý ochrnutý hodinář Stefan Farfler a dnes bychom tento výtvor označili spíše za dřevěný handbike. Ovšem ani jeho řešení se designem nepodobalo už jednou vymyšlené židli se dvěma velkými bočními koly.
Slavné znovuobjevení "kolové židle" se konalo teprve v průběhu průmyslové revoluce. Z počátku se používala solidní loukoťová kola z formanských vozů. Občas se sice podařilo zplodit děsivou kombinaci nízké židle a vysokého kola, ale postupem času se ten správný poměr vychytal. Po dvanácti stoletích se tak myšlenka samostatného pohybu na vozíku se dvěma bočními koly znovu vynořila a zapomenutý nápad spatřil podruhé světlo světa.

12 století zapomenutý nápad

 

 

 

 

 

Vývoj konstrukce mechanického ortopedického vozíku sahá hluboko do minulosti. Už okolo roku 1300 př. n. l.máme doklady o existenci transportních židlí pro pasivní pohyb znevýhodněných osob. Avšak teprve antický svět dokázal realizovat spojení židle a velkého kola tak, aby výsledná konstrukce umožnila pohyb bez dopomoci. Zrodila se podoba mechanického vozíku  jakou známe dnes. Římští paraplegici si to ale v klidu rolovali po veřejných knihovnách a lázních jen do té doby, než dorazili germánští Markomani (pozor, neplést s narkomany, to je jiná partička) a s nadáním sobě vlastním pomohli vyspělé antické civilizaci zpět do pravěku. Princip konstrukce mechanického ortopedického vozíku tak jednoduše zanikl. Jeho místo v paletě kompenzačních pomůcek nahradil trakař, později znovu vynalezená transportní židle a během třicetileté války dokonce aktivní vozík. Jeho konstruktérem byl německý ochrnutý hodinář Stefan Farfler a dnes bychom tento výtvor označili spíše za dřevěný handbike. Ovšem ani jeho řešení se designem nepodobalo už jednou vymyšlené židli se dvěma velkými bočními koly.


Slavné znovuobjevení "kolové židle" se konalo teprve v průběhu průmyslové revoluce. Z počátku se používala solidní loukoťová kola z formanských vozů. Občas se sice podařilo zplodit děsivou kombinaci nízké židle a vysokého kola, ale postupem času se ten správný poměr vychytal. Po dvanácti stoletích se tak myšlenka samostatného pohybu na vozíku se dvěma bočními koly znovu vynořila a zapomenutý nápad spatřil podruhé světlo světa.

 

 


Petr Šika

Diskuse

BOrej | 4.8.2012 20:15
Teda o historii vozíku bych se opravdu nezajímal. I po létech se mi zvedá žaludek při pohledu na ten můj..
Přidej komentář
skoda_handy_banner_550_160_2.jpg
baner-skoda-neridit_550x160_4.png