Odškodnění nehody v MHD. Jaké jsou možnosti poškozeného.

Jízda tramvají, autobusem nebo trolejbusem je pro mnoho lidí každodenní rutinou. Stačí však okamžik nepozornosti jiného řidiče, prudké zabrzdění před přechodem nebo nečekaný rozjezd vozidla a běžná cesta do práce či školy může skončit zraněním. Cestující často utrpí pohmožděniny, podvrtnutí, zlomeniny nebo poranění hlavy, aniž by vůbec došlo ke „klasické“ dopravní nehodě.

Jaké možnosti má poškozený, kdo za vzniklou škodu odpovídá a jaké nároky lze uplatnit vůči pojišťovně nebo dopravci?

Kdy vzniká nárok na odškodnění

Nárok na odškodnění nevzniká pouze při dopravní nehodě, kdy se autobus nebo tramvaj střetne s jiným vozidlem. Každý cestující, který utrpí újmu na zdraví v souvislosti s přepravou prostředkem městské hromadné dopravy, může za splnění zákonných podmínek požadovat její náhradu.

To, kdo za újmu způsobenou při nehodě v MHD odpovídá, závisí na okolnostech konkrétního případu. Určení odpovědného subjektu je důležité zejména proto, že se od něj odvíjí, u koho bude poškozený svůj nárok na odškodnění uplatňovat.

Na rozsah odškodnění může mít vliv také chování samotného poškozeného. Pokud svým jednáním přispěl ke vzniku zranění nebo ke zvětšení jeho následků, může být při stanovení výše odškodnění zohledněna míra jeho spoluzavinění. Každý případ se však posuzuje individuálně a samotná skutečnost, že se cestující nezachoval neobezřetně, ještě neznamená, že o své nároky přijde. Může ale dojít k jeho přiměřenému snížení.

Nárok na odškodnění může vzniknout i bez střetu s jiným vozidlem

Pokud do prostředku MHD narazí jiné vozidlo a cestující utrpí zranění, odpovědnost za vzniklou újmu zpravidla nese viník dopravní nehody. Typicky jde o případy, kdy jiný řidič nedá přednost v jízdě, nedodrží bezpečnou vzdálenost nebo jiným způsobem poruší pravidla silničního provozu. 

Cestující se ale mohou zranit také při prudkém brzdění, náhlém rozjezdu, pádu uvnitř vozidla nebo například při problémech při nastupování a vystupování.

V těchto případech odpovídá za vzniklou újmu zpravidla dopravce. Vůči cestujícím nese takzvanou objektivní odpovědnost za újmu vzniklou z okolností, které mají původ v provozu. 

Pro vznik nároku není rozhodující, zda se vozidlo střetlo s jiným účastníkem silničního provozu. Podstatné je, že ke zranění došlo v příčinné souvislosti s provozem prostředku hromadné dopravy. I v těchto případech může poškozenému vzniknout právo na odškodnění.

Kde odškodnění uplatnit?

Pokud nehodu zavinil jiný účastník silničního provozu, uplatňuje se nárok zpravidla u pojišťovny, u níž měl viník sjednáno povinné ručení. Z tohoto pojištění se hradí újma na zdraví i další související škody.

Jestliže se cestující zranil například při prudkém brždění, rozjezdu, pádu uvnitř vozidla nebo jiné události související s provozem dopravního prostředku městské hromadné dopravy, odpovídá za vzniklou újmu dopravce. Nárok se pak uplatňuje u pojišťovny, u které má konkrétní dopravní podnik sjednáno pojištění odpovědnosti.

Co dělat bezprostředně po nehodě?

Správný postup bezprostředně po nehodě nebo úrazu v MHD může výrazně ovlivnit úspěšnost pozdějšího uplatnění nároku na odškodnění. Poškozený by proto neměl situaci podceňovat ani v případě, že se zranění na první pohled jeví jako drobné.
V první řadě, pokud si to zdravotní stav vyžaduje, je namístě přivolat záchrannou službu a přivolat také policii. Úřední záznam o průběhu události může později sloužit jako důležitý důkaz. 

Důležité je rovněž vyhledat lékařské ošetření. Některé zdravotní komplikace se mohou projevit až s časovým odstupem a bez lékařské dokumentace může být později obtížné prokázat souvislost mezi úrazem a nehodou.

Poškozený by si měl zároveň uschovat všechny dokumenty související s událostí, zejména lékařské zprávy, účtenky za léky, rehabilitace, cestovné nebo další výdaje spojené s léčbou. Tyto náklady totiž mohou být součástí následného odškodnění.

Jaké nároky může poškozený uplatnit?

Poškozený má právo požadovat náhradu veškeré újmy, která mu v souvislosti s nehodou v MHD vznikla. Odškodnění přitom obvykle netvoří pouze bolestné, ale skládá se z několika samostatných nároků. Jejich rozsah závisí na závažnosti zranění, průběhu léčby i dopadech do pracovního a osobního života.

Mezi nároky patří především:

1) Bolestné - Náhrada za bolest spojenou se zraněním a jeho léčbou.
2) Ztížení společenského uplatnění - Kompenzace trvalých následků, které omezují poškozeného v pracovním, rodinném, společenském nebo osobním životě.
3) Náhrada ušlého výdělku - Kompenzace ušlého příjmu v důsledku dopravní nehody.
4) Náklady na léčení - Účelně vynaložené výdaje na léčbu, například doplatky za léky, rehabilitace nebo zdravotnické pomůcky.
5) Náklady na péči - Náklady na pomoc třetích osob při péči o poškozeného.
6) Cestovné - Výdaje spojené s cestami k lékaři, do nemocnice nebo na rehabilitace.

Jak se určuje výše odškodnění?

Výše odškodnění závisí především na rozsahu zranění, délce léčby a dopadech nehody do pracovního, osobního i rodinného života poškozeného. Každý případ se posuzuje individuálně, a proto nelze předem stanovit jednotnou částku, která by náležela všem zraněným cestujícím.

Způsob určení výše odškodnění se liší podle jednotlivých nároků. Zatímco bolestné a ztížení společenského uplatnění se stanovují podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, další nároky, jako je ušlý výdělek, náklady na léčení, péči nebo cestovné, jsou navázány na konkrétně vynaložené náklady, péči, cesty, či výši ztraceného příjmu.

Ztížení společenského uplatnění

Výše odškodnění trvalých následků je vždy individuální a závisí na rozsahu následků.

U lehčích omezení se zpravidla pohybuje mezi 100 000 a 300 000 Kč, u středně závažných následků mezi 300 000 a 500 000 Kč. V případě závažných trvalých následků může dosáhnout 500 000 Kč až 1 000 000, přičemž u velmi závažných případů, které významně ovlivňují kvalitu života poškozeného, se odškodnění může pohybovat významně nad hranicí 1 000 000 Kč. 

Pojišťovny při likvidaci škod obvykle vycházejí z lékařských zpráv a formulářů pro hodnocení újmy a zdraví. Tyto postupy však nemusí vždy zohlednit všechny individuální okolnosti konkrétního případu, jako jsou komplikace při léčbě, opakované operace, psychické následky nebo skutečný rozsah trvalých omezení. V důsledku toho může být přiznané odškodnění nižší, než na jaké má poškozený nárok.

Z tohoto důvodu je vhodné nechat vypracovat znalecký posudek. Znalec odborně posoudí rozsah utrpěné újmy na zdraví, zohlední všechny relevantní okolnosti případu a stanoví výši odškodnění v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Náklady na vypracování znaleckého posudku mohou být za splnění zákonných podmínek součástí uplatňovaného nároku na náhradu škody.

Na co nezapomenout

Pokud při cestování MHD utrpíte zranění, nepodceňujte situaci ani v případě, že se na první pohled nezdá závažná. Některé zdravotní obtíže se mohou projevit až s časovým odstupem. Proto je vhodné co nejdříve vyhledat lékařské ošetření a uchovat si veškerou dokumentaci. 

Bezprostředně po nehodě se pokuste zajistit co nejvíce důkazů. Oznámení události řidiči nebo dopravci, fotografie místa nehody či záznam policie mohou později významně usnadnit prokázání nároku. Kontakty na svědky.

Nezapomeňte si uschovat také účtenky za léky, rehabilitace, cestovné nebo další výdaje související s léčbou. Tyto náklady mohou tvořit součást odškodnění.

JUDr. Zbyněk Drobiš
právník projektu odskodneninehody.cz