Přidej
aktualitu
Nemocenská - část 2.
12.4.2022 | Hana Sixtová, sociální pracovnice CZEPA

Nemocenská - část 2.

Pracovní neschopnost a její limity pro osoby s invalidním důchodem. Článek právničky Mgr. Radky Pešlové

Na sociální pracovníky organizací, které podporují osoby s poškozením míchy a další lidi s tělesným postižením, kteří se pohybují na vozíku, se obrací žadatelé o odborné poradenství mj. v oblasti nemocenské. Tímto článkem volně navazujeme na předchozí článek. Tentokrát se odborné vyjádření právničky Mgr. Radky Pešlové týká spíše osob, které jsou nemocné, ale nejsou invalidní, či jsou nemocní a současně invalidní ve stupni I. či II., tedy jejich podpůrčí doba výplaty nemocenské může být 380 dnů (s možností prodloužení).

Z klientských dotazů namátkou uvádíme:

„Mou dočasnou pracovní neschopnost by vyřešila operace, která je ale z důvodu pandemie neustále odkládána. Posudkový lékař odmítl prodloužit podpůrčí dobu (z důvodu, že byla překročena obvyklá doba léčení; na skutečnost, že spousta vyšetření a operací se odkládá kvůli covidu, absolutně nehledí) a současně ukončil i neschopenku s tím, že pokud nejsem schopen vrátit se do práce, tak se mám jít zaevidovat na ÚP a aby mi zaměstnavatel místo podržel, dokud se neuzdravím natolik, aby mohl nastoupit zpět.“

Jak po uplynutí „prvních“ 380 dnů požádat o prodloužení nemocenské, pokud je předpoklad, že ve výhledu následujících 350 dnů pojištěnec opět nabyde pracovní schopnost?

Pro žádost o prodloužení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby je třeba podat žádost. Tiskopis lze nalézt na e-portálu České správy sociálního zabezpečení (zde: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zvnupd).

Celkově není ani tak podstatná samotná žádost, ale důvody v ní uvedené a také vlastní nemoc, zda je opravdu krátkodobá či už trvalá (např. pokud na současné fyzické onemocnění, pro které je přiznán invalidní důchod, nasedla psychiatrická porucha, nejspíš sice může být léčba nutná delší dobu, mohou být odkládána vyšetření, návštěva lékařů specialistů, operace, ale nejspíš nepůjde v konečném důsledku o vyléčitelný stav, pak nejde prodloužit nemocenské). 

Aby mohlo dojít k prodloužení podpůrčí doby (tj. doby, po kterou dál bude vyplácena nemocenské – sociální dávka), tak dle § 27 zák. č. 187/2006 Sb., v platném znění lze nemocenské po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 vyplácet, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce.

Je proto důležité si rozmyslet, co obhajujeme. Pokud by totiž třeba osoba s I. stupněm invalidity pro nemoc v konečném důsledku chtěla žádat navýšení stupně invalidity, tak bude dokazovat, že nemoc není léčitelná v krátkém čase, jde o dlouhodobě těžké zdravotní postižení, které způsobuje vysokou neschopnost pracovat.

Když ale současně tatáž osoba bude žádat prodloužení nemocenského (tedy podpůrčí dobu pro jeho výplatu) a tím tvrdit, že se v dohledné době v zásadě uzdraví – nejspíš nebude mít pro obě tvrzení dobře popsané lékařské zprávy, tak aby alespoň některou svoji pravdu podložila.

Aby bylo možné u žádosti uspět, je dobré si nachystat lékařské zprávy nebo posudky od ošetřujících lékařů (obvodní lékař, specialisté), kteří by se v popisu měli zaměřit na informaci, jak nemoc probíhá, jaká je prognóza, jak probíhá léčba a kdy je asi tak předpoklad stabilizace či návratu do pracovního procesu, nebo hledání práce (lehčí, než ve které je nemocný nyní).

Pokud jde o odkládané operace, mohla by lékařská zpráva vypadat takto: „Ke stabilizaci pacienta je nutné provést ještě reoperaci XY. Tato reoperace byla naplánována na .... Bohužel z důvodu tíživé epidemiologické situace a vysoké nemocnosti lékařů a obsazenosti lůžek na JIP musela být operace odložena na ... V případě očekávaného zdárného podstoupení operace se jeví, že by pacient potřeboval na dokončení rekonvalescence ještě pěti týdenní pobyt v lázních a následně čtyřtýdenní udržovací rehabilitaci.

Vzhledem k dosavadní spolupráci pacienta, který při aplikaci léčby a léčebných postupů byl schopen dosahovat pokroků a jeho stav se zlepšoval, neočekáváme komplikace a po operaci a krátkodobé rekonvalescenci očekáváme jeho znovu nabytí schopnosti pracovat zpět na pracovní pozici ...

Pozor ale – pokud je invalidní důchod spojen se současnou nemocí, tak není důvod nemocenské prodlužovat, a naopak by taková zpráva mohla uškodit a prokazovat stabilizaci stavu, a dokonce by mohlo dojít ke snížení invalidního důchodu. Pokud totiž je důchod přiznán třeba pro obtíže s páteří, nemocenské je z důvodu operace páteře, tak asi nejspíš nedojde ke stabilizaci a znovuobnovení funkce páteře (resp. pokud ano, je to na snížení/odebrání invalidity).

Proto lze prodlužovat nemocenské jen tam, kde stav, který pracovní neschopnost způsobuje, není spojen s diagnózou, na kterou je přiznán důchod. Př. pokud je invalidita na postižení páteře, ale nemocenské je způsobeno covidovým onemocněním, které napadlo plíce a je třeba nějaké další operace a následné léčby, lze očekávat že půjde o léčbu dočasnou.

Jak postupovat, pokud (z důvodu odkládání plánovaných operací) je oddáleno řešení zdravotního stavu klienta/pacienta a jemu vyprší podpůrčí doba nemocenské (380/380+350 dnů)?

Už v případě odkládání operací by bylo vhodné, aby pacient tlačil na lékaře, aby k odkládání nedocházelo. Lze k tomu podávat stížnost nadřízenému takového lékaře, který má povinnost do 30 dnů odpovědět. Pokud odpověď pacientovi nevyhovuje, může si pak stěžovat u krajského úřadu, pacientského ombudsmana a u České lékařské komory.

Tedy ke své obraně by měl využít právní kroky.

Může také k léčbě zvolit jiné pracoviště.

Je-li pak odkladem operací poškozen a jde o zavinění lékaře, které není dáno objektivním stavem přetíženosti pracoviště, ale spíše jednotlivým pochybením lékaře, lze řešit náhradu škody po jeho zaměstnavateli (jde-li třeba o nemocnici).

Výše uvedené je ale asi z hlediska vztahu pacient-lékař naprosto zbytečnou radou, ale je nutné ji také uvést.

Pokud pacientovi takto vyprší podpůrčí doba tak zůstává zpravidla bez prostředků a zde je možnost jen využít ostatního dávkového systému (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí atd.) a to za předpokladu, že již pacient nemá sám pro svoji potřebu jiné prostředky (nebo jeho rodina) a potřebuje pomoc státu.

Ačkoliv se za minulé vlády objevila informace, že by dál pomohlo oddělení hmotné nouze na Úřadu práce v dávce Mimořádné okamžité pomoci (dále jen „MOP“), je vysoce nepravděpodobné, že by se tak stalo formou, že by místo OSSZ/PSSZ/MSSZ začala „nemocenské“ vyplácet. MOP je určena k úhradě jednorázových výdajů. K pravidelné platbě by byl využíván Příspěvek na živobytí a ten má své velké rezervy (zkoumají se např. úspory člověka).

Tahle situace je smutná, ale velmi těžce řešitelná.

Pokud člověk ještě nemá přiznán invalidní důchod a jeho nemoc se jeví dlouhodobá, může zkusit dokazovat, že jde o trvalejší postižení, a to až na úroveň invalidity. Je očekávatelné, že takové dlouhodobé odkládání operace nakonec zanechá i trvalé následky, ač se částečně člověku po operaci a rekonvalescenci uleví. Bylo by tedy nasnadě získat třeba v době čekání invaliditu vyššího stupně a po operaci a delší rekonvalescenci by došlo k jejímu snížení (jak je tomu např. u léčby rakoviny). Ale ne každé onemocnění je až na hranici invalidity, a tak tento postup nelze využít. Někdy jen nemoc komplikuje současnou práci, ale operací by se mnohé zlepšilo.

Jak se bránit takovémuto názoru ošetřujícího lékaře, tedy ukončení PN?

viz odpověď výše (u předchozího článku)

Jaké (a zda existují) jsou opravné prostředky, zda mají odkladný účinek a pokud ne, co dělat v mezičase, než se rozhodne o přezkumu? 

Jak již bylo výše uvedeno, ano existují opravné prostředky, ale nemají odkladný účinek a bez změny dokazování, lépe napsaných zpráv apod. nejde očekávat změnu posudkového závěru.

Co dělat v mezičase je složitá a skoro neřešitelná otázka. Spíš se člověk měl na tuto situaci připravovat, vytvářet úspory, měl mít komerční pojištění... ale jak se říká „Po bitvě je každý generál.“, takže nyní je vhodné prostě zrevidovat výdaje domácnosti, učinit úsporná opatření (snížit teplotu spotřebovávané vody, energií, zvážit velikost jídelních porcí), zvážit jiné možnosti výdělku (někdy by pomohla alespoň malá „brigáda“ – např. při pracovní neschopnosti s bolestivými kyčlemi by se ale dalo sedět a účtovat, tlumočit, háčkovat, dělat vzdálenou asistentku apod. – musí jít o práci, při které dál jde dodržovat léčebný režim). V případě těžkého strádání je vhodné se poohlédnout po sociálních dávkách státní sociální podpory a hmotné nouze, a dokonce až tak, že se využije materiální a potravinové pomoci. Někdy také pomáhá zrevidovat své vybavení v domácnosti a buď přebytečné prodat nebo i vyměnit v tzv. swapu za věci k přímé spotřebě. 

Jak naložit s doporučením „jít se evidovat na ÚP“, když ÚP by měla být instituce pro podporu zaměstnávání nikoli k řešení „nemocných“?

Předně asi sebevědomím a uspořádáním si v sobě, že mě takové informace nezraňují a dokáži na ně asertivně reagovat. Je jasné, že pokud nemohu pracovat, tak ani právně nemohu „jít na ÚP“ se ucházet o zaměstnání. Ono se tak často děje, protože se prostě lže a nemoc se ukryje a pak se spoléhá na to, že ÚP žádnou práci nenajde. Ale právě pro takové všeobecné obcházení zákona se říká, že je to využitelné řešení.

Nejspíš by bylo vhodné se onoho doporučujícího ani neptat na radu „a co mám teď dělat“. Dá se totiž očekávat, že na takovouto otázku dostanete vyhýbavou odpověď od osoby, která si není schopná svůj postup obhájit a vysvětlit ho. Je to prostě zjednodušený a naprosto neodborný názor a troufám si říci, že např. posudkový lékař tím překračuje i pravomoc, protože nemá radit v agendě, které nerozumí a této zjevně nerozumí, pokud takovou radu vypustí z úst.

Ač se možná nedozvíme o nic moc světobornějšího – v nouzi opravdu lze spoléhat už jen na dávky SSP a HN, tak se rozhodně obrátit spíše na odborné sociální poradny, než na toho, kdo nám vydal nepříjemné rozhodnutí, které lidsky neumí vysvětlit.

Co jsou dávky SSP - státní sociální podpory a HN - hmotné nouze?

Osoby ve vybrané sociální situaci stát podporuje prostřednictvím Úřadu práce dávkami státní sociální podpory (porodné, přídavky na děti, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, pohřebné) a dávkami hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení či jednorázovou dávkou mimořádná okamžitá pomoc pro vybrané životní situace). Základní informace najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR či se můžete obrátit rovnou na Úřad práce podle Vašeho bydliště.

 

Zdroj text: Mgr. Radka Pešlová
Zdroj foto: Pixabay.com


Související

Přidej komentář
skoda_handy_banner_550_160_2.jpg
libella_bannery_550x160_220214_2.png