PEČUJÍCÍ OSOBY: díl druhý: Základní rozlišení osoby pečující a osoby závislé na péči

Pokud je člověk dlouhodobě nemocný/postižený tak, že se o sebe není schopen starat, může zkusit nahradit svoji neschopnost kompenzačními pomůckami (třeba brýle, naslouchátko, berle, sedátko do vany atd.). Někdy ale nedostačují ani kompenzační pomůcky a nemocný člověk potřebuje druhou osobu, aby se o něj postarala. Bez této péče druhé osoby by mu bylo velmi špatně, a dokonce by mohlo hrozit, že by bez ní umřel (např. pokud by se nebyl schopen najíst, nikdo by ho nenakrmil a sám by si ani nedokázal přivolat pomoc).

Osoba závislá na péči

O takovéto osobě hovoříme jako o osobě závislé na péči (druhé osoby). V rodině často pečujeme o své bližní zdarma a rádi. Ale čím je péče náročnější a dlouhodobější, tím se třeba musí pečující vzdát své práce a nahradit ji péčí.

V takovéto chvíli začíná mít pečující oprávněně pocit, že se péče stala jeho prací, a že by za tuto práci měl mít zaplaceno.

Pokud je ale opečovávaný tak nemocný, zpravidla už má sám důchod (ať starobní, nebo invalidní) a tím nemá mnoho prostředků, jak pečujícímu zaplatit, aby i on sám měl prostředky na své jídlo, své léky, bydlení atd.

Stát v těchto případech poskytuje opečovávanému PŘÍSPĚVEK NA PÉČI, který mu má sloužit na zaplacení pečujícího. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI si opečovávaný nemůže nechat na své léky, pleny, jídlo, bydlení, ale má ho využít na zaplacení pečující osobě za její práci.

Aby nemocný (z pohledu zákona o sociálních službách hovoříme o osobě závislé na péči) získal příspěvek na péči, musí podstoupit řízení, kde se dokazuje, jak moc nezvládá péči v deseti životních potřebách (nezvládá být např. samostatně mobilní; neorientuje se; špatně nebo vůbec nekomunikuje; nedokáže se sám najíst; má zásadní problémy s oblékáním a obouváním, nedokáže se sám umýt; nezvládá svou hygienu; není schopen si sám dojít na záchod, případně se přebalit; nedokáže si pohlídat, kdy má brát léky; jaké léky bere; hrozí mu případně, že se předávkuje; nemůže se zapojit do života a aktivit stejně jako jeho vrstevníci; nedokáže si uklidit, nakládat s penězi atd.).

Posuzování příspěvku na péči

Dále se zkoumá, zda je tato jeho neschopnost způsobena vážnou a dlouhodobou nemocí či postižením (nestačí třeba jen zlomená ruka, ale ruka po amputaci již komplikuje trvale schopnosti). Postižení a jeho vliv na životní potřeby (nezvládání) musí být dobře popsáno v lékařských zprávách. Velmi často je napsáno, že je třeba osoba inkontinentní, ale již není uvedeno, zda se zvládne přebalit sama, nebo ji musí někdo přebalit (příspěvek je totiž jen pro osoby, které samy nezvládají se o sebe postarat). Toto je zásadní chybou v lékařské zprávě a pak nemusí být přiznán příspěvek v odpovídajícím stupni.  Zároveň nesmí jít o přirozený stav (např. malé děti mnoho věcí ještě neumí, ale pokud jsou zdravé, tak se je přirozeně naučí; stejně tak starší lidé již nemají takové schopnosti jako když byli mladí, ale pokud jde o přirozené stáří, tak je to také v pořádku) a o stav, kdy by člověku stačilo používat kompenzační pomůcky (např. člověk s vadou sluchu nepotřebuje hned tlumočníka, ale mohlo by mu stačit naslouchátko).

Pokud osoba závislá na péči prokáže (pomocí lékařských zpráv a sociálního šetření), co vše samostatně nezvládá (z deseti životních potřeb), k čemu potřebuje pomoc druhé osoby, může získat příspěvek na péči. Příspěvek na péči má 4 stupně. Nejnižší získává člověk nejméně závislý na pomoci druhé osoby a nejvyšší stupeň získává osoba plně závislá na péči druhé osoby.

Jak je možné hradit péči?

Péči si může osoba závislá (nemocná/postižená) zaplatit jen trojím způsobem:

• může využít péči osoby blízké a té za péči platit,
• může využít péči jiné osoby (která ale musí být svéprávná, musí mít více než 18 let, musí být zdravotně způsobilá k péči, nesmí podnikat v sociálních službách a musí mezi sebou uzavřít smlouvu o péči, ze zákona tuto osobu nazýváme asistentem sociálních služeb (přesto k tomuto statutu není potřeba speciální vzdělání a registrace)
• může si najít registrovanou sociální službu, která mu péči za úhradu poskytne.

Jiné využití příspěvku na péči není možné (např. zaplacení hotelovou službu, ponechání si prostředků pro svoji potřebu atd.).

Pokud osoba závislá platí pečující osobě za její péči z příspěvku na péči, stává se tato osoba tzv. PEČUJÍCÍ OSOBOU.

Pokud pečující osoba pečuje o dítě do 10 let jeho věku, má všechny výhody pečující osoby. Pečující osoba o dítě nad 10 let a o zletilou osobu má výhody až pokud je závislost opečovávaného vyšší, a to ve II., III. a IV. stupni.

POZOR:

Někdy je závislá osoba tak neschopná něco vyřešit, že příspěvek vyřizuje pečující osoba a do žádosti o příspěvek rovnou píše svůj účet (aby příspěvek byl vyplacen přímo pečující osobě). Pak se může zdát, že příspěvek na péči není opečovávaného, ale rovnou pečujícího.  Také tím, že příspěvek musí opečovávaný zaplatit na péči, to vypadá, že příspěvek patří rovnou pečující osobě.  Z tohoto důvodu je dobré si vyjasnit, že opečovávaný (závislý na péči) je tzv. žadatel o příspěvek a oprávněná osoba.

Např. dle § 21 zákona o sociálních službách:

(1) Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni

a) podrobit se sociálnímu šetření,

b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu okresní správou sociálního zabezpečení vyzváni, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí,

c) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,

d) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala; tato povinnost musí být splněna i v době přerušení řízení,

Pokud je toho schopen, tak i pobírá příspěvek na péči. Pokud toho není schopen, může za něj příspěvek pobírat opatrovník, případně zákonný zástupce, nebo jiná osoba, kterou jako zvláštního příjemce určí Úřad práce. V případech, kdy opečovávaný neví, co se děje, dochází i k tomu, že je do žádosti rovnou dopsáno číslo účtu pečující osoby (např. sociální služby, nebo rodinného příslušníka). Toto je velmi časté, ale nestandardní řešení. Příjemce dávky zde není ve správném právním postavení. Aby stav byl správně nastaven – měla by tato osoba být určena jako zvláštní příjemce.

Ve všech uvedených případech je osobou, která pobírá peníze příjemcem příspěvku.

 Např. dle § 21 zákona o sociálních službách:

(2) Příjemce příspěvku je povinen

a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,

b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce lhůtu delší,

c) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,

d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu,

e) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1; tato povinnost se považuje také za splněnou, pokud příjemce příspěvku písemně sdělí příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že ve stanovené lhůtě, popřípadě ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 4, prokázal rozhodné příjmy pro účely přídavku na dítě podle zákona o státní sociální podpoře, a že okruh společně posuzovaných osob pro účely zvýšení příspěvku je stejný jako pro účely přídavku na dítě.

Příspěvek na péči je tedy dávka podmíněná zdravotním stavem opečovávaného a potřebou, aby o něj pečovala druhá osoba (nestačí mu jen kompenzační pomůcky), náleží mu a on si z něj musí zaplatit péči jiné osoby (služby).

Současně je nutné připomenout, že příspěvek na péči je jen příspěvkem. Pokud opečovávaný potřebuje více péče, případně si je schopen hradit dražší péči, může to platit i z jiných příjmů, které má (např. pokud je postižený vlivem pasivní účasti při dopravní nehodě, získává od pojišťovny nebo škůdce náhradu na pokrytí péče).

Pokud je opečovávaný ve své domácnosti, lze péči platit i z úspor (např. prostředky získané z prodeje domu).

V dalším dílu našeho seriálu se například dozvíte, jaké povinnosti má osoba pečující vůči Úřadu práce.

Zdroj: text: Mgr. Radka Pešlová, MPSV, redakčně kráceno, foto: unsplash.com