Pokrok v léčbě poranění míchy. Mezi nadějí a realitou

Zdroj: Magazín Paraple, prosinec 2025
Text: David Lukeš, ředitel Centra Paraple
Ilustrace: Tomáš Svoboda

Profesor Vladimír Beneš, uznávaný český neurochirurg, opakovaně říká, že šance na úplné vyléčení lidí po poranění míchy dnes prostě neexistuje. U jejího úplného přerušení jde podle něj o konečný stav. S určitým nadhledem připomíná, že: „Už od dob Imhotepa, což byl lékař a architekt faraona Džosera, platí, že poranění míchy je onemocnění, s nímž se nedá bojovat. A to platí dodnes.“ 
Na druhé straně stojí motto nadace Wings for Life, kterou založili motocyklista Heinz Kinigadner a zakladatel společnosti Red Bull Dietrich Mateschitz poté, co Kinigadnerův syn utrpěl úraz míchy: „Spinal cord injury must become curable“ (pozn.: poranění míchy musí být jednou vyléčitelné). Toto heslo vyjadřuje hlavní poslání nadace, která se zavázala k financování a podpoře výzkumu zaměřeného na léčbu poranění míchy po celém světě.
V prvním případě jde tedy o názor zkušeného lékaře, který vychází z praxe a letitých zkušeností. V druhém pak o touhu a přání lidí, kteří se odmítají smířit s limity současné medicíny a věří, že současné hranice bude možné posunout dál.  
V roce 2019 jsme v Magazínu Paraple publikovali článek Nic nového pod sluncem, ve kterém jsme tehdy konstatovali, že poranění míchy je velmi závažný zásah do organismu, na který medicína dosud nedokáže, ani díky nejmodernějším výzkumům, reagovat. A jeho součástí byly také rozhovory právě s profesorem Vladimírem Benešem a také profesorem Pavlem Kolářem.
Z mého pohledu se do té doby nic podstatného nestalo – poranění míchy je stále nevyléčitelné. Výzkum sice přináší částečné úspěchy, ale ty většinou mají k běžné klinické praxi stále poměrně daleko. Největší pokroky se zatím ukazují u lidí s neúplnou míšní lézí, tedy u lidí, kteří mají částečně zachovanou pohyblivost, a jde u nich spíš o to, jak tuto schopnost podpořit či stimulovat.
Určitě však svým konstatování nechci podceňovat význam výzkumu ani využití dostupných moderních technologií. Ty dokážou zlepšit kvalitu každodenního života v důležitých oblastech –  vyprazdňování, držení těla, pohybu či asistenci. Přesto žádný ze současných směrů zatím nenaplňuje kýžený cíl: návrat ke stavu před poraněním míchy. A zatím to bohužel stále nevypadá, že jde o dosažitelnou metu.
V Centru Paraple se u našich klientů denně setkáváme s nadějí, že věda konečně posune hranice, ale také s vědomím, že největší síla ke změně zůstává v člověku samém. Nejde o to ztratit naději na možné zlepšení nebo posun v léčbě, ale o to nepropásnout čas, kdy i s poraněním míchy můžeme prožít naplněný život.

A jaké jsou nejaktuálnější zprávy ze světa z oblasti léčby poranění míchy?

Japonsko: Když buňky znovu ožívají

V Tokiu se tým Keio University pustil do něčeho, co by ještě před deseti lety patřilo spíš do oblasti science fiction. Pomocí tzv. iPS buněk, tedy buněk přeprogramovaných zpět do stavu, kdy se mohou stát „čímkoli“, tam lékaři transplantují do míchy pacientů nově vytvořené nervové buňky. První výsledky jsou opatrně nadějné: u některých lidí se subakutním poraněním, tedy několik týdnů po úrazu, se objevilo zlepšení pohybu a citlivosti. Testy však zatím proběhly jen na malém počtu pacientů.
Japonsko je v současné době světovým lídrem v tomto typu výzkumu, a to především díky legislativě, která umožňuje rychlejší přechod „z laboratoře do praxe“.

Izrael: Nová mícha z vlastních buněk

Výzkumníci v Tel Avivu pracují na vytvoření umělé míchy z vlastních buněk pacienta. Pomocí biotiskárny a speciálního „živého lešení“ dokážou z buněk vytvořit třírozměrnou strukturu, která by mohla nahradit poškozený úsek míchy.
Tento výzkum je ve fázi, kdy čeká na povolení prvních implantací u lidí. Nicméně dosud provedené laboratorní výsledky na zvířecích modelech jsou slibné. Pokud se tato metoda osvědčí, mohla by jednou nabídnout řešení i lidem s úplným přerušením míchy, tedy těm, kde je naděje na vyléčení zatím nejmenší.

Švýcarsko: Když mozek přestane brzdit

Profesor Martin E. Schwab z Curychu už desítky let zkoumá, proč se nervy po poranění míchy „bojí růst“. Jeho tým objevil protein Nogo-A, který jejich regeneraci brzdí. V klinické studii NISCI proto testují protilátku, která tuto „brzdu“ dočasně vypne a umožní nervovým vláknům znovu rašit. Dosavadní výsledky ukazují, že to funguje, alespoň u části pacientů v akutní fázi, během prvních týdnů po poranění.  
Souběžně s tím běží i rozsáhlá kohortová studie SwiSCI, která sleduje stovky lidí po úrazu míchy a pomáhá pochopit, jak se jejich život mění nejen z hlediska medicíny, ale i psychiky, prostředí a společnosti.

USA: Mozek, nervus vagus a síla opakování

Ve Spojených státech zkoušejí jinou cestu, při které využívají schopnost mozku znovu se učit. Tým z University of Texas implantuje vybraným pacientům s neúplným poraněním míchy stimulátor bloudivého nervu (nervus vagus). Ten pak při rehabilitaci jemně „nakopává“ mozek a pomáhá mu navázat nová spojení. Pacienti, kteří kombinovali takovou stimulaci s intenzivním cvičením ruky, dosáhli výrazného zlepšení motoriky i jemné koordinace.  
Tato metoda by se mohla stát v běžné praxi doplňkem rehabilitace již v blízké budoucnosti.