Přidej
aktualitu
Vozejkov - PEČUJÍCÍ OSOBY: díl čtvrtý: Sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu
14.5.2020 | Celá ČR | Mrázková Marcela redakce VOZEJKOV

PEČUJÍCÍ OSOBY: díl čtvrtý: Sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu

Stát platí zdravotní pojišťovně zdravotní pojištění, pokud pečující své zdravotní pojišťovně doloží, že je pečující osobou a opečovávaný má II., III. nebo IV. stupeň příspěvku (závislosti). Mohou pečující osoby pracovat nebo se vzdělávat? Jak je hrazeno zdravotní pojištění?

Platba za péči nepodléhá povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Pokud nepečuje osoba blízká, tak pečující musí ročně zdanit částku přesahující dvanáctinásobek částky odpovídající čtvrtému stupni příspěvku (tj. pokud má ročně z péče více než 230 400 Kč).   Pro rok 2020. Tato situace může vzniknout např. pokud sousedka pečuje o dva nemohoucí sousedy (manželský pár) a každý z nich jí platí celý svůj příspěvek na péči. Pokud mají oba třeba III. stupeň (tj. 12 800), tak má ročně vyšší částku a tu musí zdanit. Osoba blízká nic zdaňovat nemusí.

 

POZOR:

Pokud pečující nepracuje, nebo není třeba student, důchodce, rodič pečující i o malé dítě, tak si musí platit zdravotní pojištění sám, případně musí svoji péči doložit zdravotní pojišťovně, aby za něj zdravotní pojištění platil stát. (zák. č. 48/1997 Sb. odst. 1 písm. g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost)).

Stát platí zdravotní pojišťovně zdravotní pojištění, pokud pečující své zdravotní pojišťovně doloží, že je pečující osobou a opečovávaný má II., III. nebo IV. stupeň příspěvku (závislosti), nebo pečuje o dítě do věku 10 let, zde může být i I. stupeň.

Pečující je povinen této pojišťovně hlásit, když péči přeruší (např. pokud je opečovávaný v nemocnici, nebo sám je nemocný a nepečuje). Po dobu přerušení za něj stát neplatí pojištění.

 

ŠPATNÝ PŘÍKLAD Z PRAXE:

Opečovávaná maminka byla odvezena do nemocnice, kde následně po dvou měsících pobytu zemřela. Po pohřbu maminky se dcera psychicky zhroutila a sama byla nemocná a nic nevyřizovala. V rámci těžkého stavu maminky a následného vyřizování pohřbu a vlastní nemoci pečující dcera nic nenahlásila na zdravotní pojišťovnu. Vznikl ji dluh na zdravotním pojištění za kalendářní měsíc pobytu maminky v nemocnici (kdy už nepečovala ani jediný den v měsíci) a za měsíc, kdy maminka zemřela a následně za tři měsíce její nemoci, kdy svoji situaci nijak neřešila.

 

Není tedy povinnost platit sociální pojištění a na sociálním pojištění nevzniká žádný dluh. Péče je ale za určitých podmínek započtena jako náhradní doba do důchodu (více v části k důchodům), proto je potřeba po skončení péče, případně při nároku na vlastní důchod doložit na okresní správu sociálního zabezpečení potvrzení o době péče.

 

Zák. č. 582/1991 Sb. § 85 odst. (2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 nebo 12. Okresní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Péče, která byla ukončena do 31.1.2018, se musela dokládat do dvou měsíců po jejím skončení. Pokud to pečující neudělal, jde to ještě spravit, ale je třeba se zajímat na okresní správě sociálního zabezpečení. Odvody nebo zálohy na zdravotní pojištění mají ještě další specifika, pokud pečující pracuje a má příjem nižší než minimální mzdu, nebo pokud podniká. Při podnikání nemusí pečující platit zálohy na zdravotním pojištění (ale zdravotní pojišťovna musí vědět, že je za ni platí pojištění stát). Více zde

 

Podnikající osoby, za které je zároveň po celý měsíc plátcem pojistného stát, zálohy platit musí; mají jen tu výhodu, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ. Do přehledu takový podnikatel vyznačí, v jakých měsících mu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a z jakého důvodu – v daném případě varianta a) –"plátcem pojistného byl i stát". Zálohy platí ve výši vypočtené na základě svých skutečných příjmů, třeba i jen pár korun. Jen ten, kdo patří mezi "státní pojištěnce" a samostatnou výdělečnou činnost zahajuje, není povinen v prvním kalendářním roce své činnosti platit zálohy na pojistné. Pojistné zaplatí formou doplatku po podání přehledu a v něm si zároveň vypočte výši záloh pro příští období.

 

A při nízkém příjmu se na něj nevztahuje tzv. minimální odvod na zdravotním pojištění, pokud doloží svému zaměstnavateli, že pečuje. Pokud pečující současně pracuje, pak je primární, že se odvádí pojištění (sociální a zdravotní) z jeho výdělku. Platba zdravotního pojištění státem je vždy až druhotná a nesnižuje odvody ze zaměstnání. Pokud dochází k souběhu práce (zaměstnání/podnikání) a péče, je třeba při nároku na důchod pečující osoby řešit, co převažovalo a jak tuto souběžnou dobu (péče a práce) započíst do důchodu, co nejvýhodněji. Při podnikání s nižším výdělkem a souběhem s péčí je podnikající osoba posuzovaná jako tzv. OSVČ vedlejší. Z toho plyne možnost nižších záloh na sociálním pojištění. Tuto skutečnost dokládá pečující na tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích (pro potřeby správy sociálního zabezpečení dle zák. č. 589/1992 Sb., § 15 odst. 1).  Pro potřeby úhrady zdravotního pojištění státem za pečující osobu není podstatné, zda je pečující první, nebo jediný pečující. Pečující (jak osoba blízká, tak asistent sociální péče) jsou pojištěnci státu.

 

Pro potřeby započtení péče do důchodu (jako náhradní doba pojištění) musí být pečující první (převážně pečující). Není ale podstatné, zda je pečující osobou blízkou, nebo asistentem sociální péče dle zák. č. 155/1995 Sb., § 5 odst. 2 písm. d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.

 

Pokud by pečující současně pracoval, je podstatné, zda v obvyklou pracovní dobu (tj. 8 hodin přes den) převážně pracuje nebo pečuje. Pokud pečující obstará opečovávaného ráno, pak odejde do práce na 8 hodin a pak se po návratu opět stará, je k dispozici i přes noc, přes víkendy, o svátcích...  tak stále nejde o převažující péči, protože aktivní část dne, kterou lidé běžně tráví v práci, on také tráví v práci, proto je pro potřeby důchodového považován za pracujícího, a nikoliv za pečujícího. 

 

VZDĚLÁNÍ PEČUJÍCÍHO

Pečující nemusí mít zvláštní vzdělání (výjimkou je zaměstnanec v sociální službě, ten vzdělání mít musí). Důležité je, aby byl schopen pečovat a opečovávaný byl s jeho péčí spokojen. Pokud však pečující chce své schopnosti péče rozvíjet, může využít mnoho dostupných publikací, nebo využít projekty, které napomáhají zvyšování kompetencí pečujících (např. v oblasti péče o kůži, polohování, komunikace s nemocným). Tento rozvoj podporují neziskové organizace. Některé aktivity jsou dokonce pro pečující zdarma.

 

PRACUJÍCÍ PEČUJÍCÍ

Pokud pečující zvládá k péči ještě i pracovat, nebo péče není tak náročná, aby musel skončit s prací, je třeba řešit tzv. souběh péče a práce až bude sám žádat o svůj důchod (zde je důležité zvolit výhodnější výpočet, který je potřeba individuálně posoudit – více ještě rozebereme). Výše bylo uvedeno zvýhodnění pečujícího u zdravotního pojištění při podnikání, případně při nízkém příjmu.

 

Dále má pečující právo na úpravu pracovní doby podle jeho potřeb (zkrácení, speciální rozvrh pracovní doby).

Zák. č. 262/2006 Sb., § 241 odst. (2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

 

Musí o to ale písemně požádat svého zaměstnavatele a ten mu musí vyhovět, pokud mu nebrání vážné provozní důvody. Zaměstnanec může též získat pracovní volno na doprovod svého rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.

Nařízení vlády č. 59/2006 Sb., Příloha, bod 8. Doprovod

  1. Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
  1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
  2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
  1. Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
  2. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.

 

Pokud žije zaměstnanec se svým opečovávaným v domácnosti, může získat při akutní potřebě péče získat nemocenskou dávku ošetřovné (dříve známou jako OČR – ošetřování člena domácnosti) a tím i volno na zajištění krátkodobé akutní péče.

 

Pozor – nárok nemají osoby pracující na dohodu o provedení práce a na dohodu o pracovní činnosti (pro upřesnění – nárok nemají ani podnikatelé). Při potřebě dlouhodobé péče (poté, co je nemocný alespoň 7 dnů v nemocnici), lze získat i nemocenskou dávku dlouhodobé ošetřovné (a to až na 90 dnů péče)  více informací naleznete zde.

 

Základní podmínky: nemocný musí být v nemocnici alespoň 7 dnů a po propuštění domů musí lékař určit, že bude potřebovat péči druhé osoby alespoň 30 dnů. Nemocný si vybere ošetřovatele (musí být oboustranný souhlas). Tiskopis na ošetřovné vypisuje lékař nemocnice! Ošetřující (nejspíše zaměstnanec, ale může být i OSVČ s hrazeným nemocenským pojištěním) získá souhlas svého zaměstnavatele (ten jej musí udělit, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody) a může začít ošetřovat v domácnosti. Po dobu ošetřování má u zaměstnavatele omluvenou absenci a náleží mu nemocenská dávka (vyřizuje se přes zaměstnavatele, ale vyplácí OSSZ). Nástup nemocného zpět do nemocnice ukončuje ošetřovné. Ošetřovné může trvat jen 90 dnů (za rok) a ošetřovatelé se mohou v této době střídat.

 

Výhody jako je Ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné volno na doprovody nejsou přímo související s pečující osobou, tzn. nárok na ně mají i běžní zaměstnanci. Současně lze v rámci péče mít pro opečovávaného příspěvek na péči, ze kterého si zaplatí péči pečující osoby a současně tato pečující osoba má ze svého zaměstnání třeba i Dlouhodobé ošetřovné.

 

CELOŽIVOTNÍ PEČUJÍCÍ

Pokud pečující po celou dobu svého aktivního života jen pečoval (případně třeba i studoval, staral se o děti), ale nepracoval (tzn. neodváděl žádné sociální pojištění z pracovního výdělku), nebude v budoucnu možné mu vypočítat starobní důchod. Péče je sice náhradní dobou, ale pokud nebyl v životě alespoň rok odpracován (podnikání, zaměstnání) tak, aby bylo odvedeno sociální pojištění, není jak důchod vypočítat.

 

POZOR – i celoživotní pečující musí za svůj život alespoň rok (12 měsíců) oficiálně pracovat (nedostačuje jen platit dobrovolné důchodové pojištění).

 

A co si povíme příště? Co dělat, pokud je nemocný pečující a nemůže pečovat.

 

Zdroj: text: Mgr. Radka Pešlová, redakčně kráceno, foto: unsplash.com


Související

Přidej komentář
skoda_handy_banner_550_160_2.jpg
coloplast-banner-550x160px-def_1.jpg