Přidej
aktualitu
nemoc.jfif
15.6.2020 | Celá ČR | redakce VOZEJKOV

PEČUJÍCÍ OSOBY: díl pátý: Nemoc, smrt a péče

V dalším dílu našeho seriálu se věnujeme krizové situaci, která může nastat u každé pečující osoby. Jaké dávky je možné získat v tíživé situaci? Kdy hrozí exekuce či insolvence?

Pokud je nemocný pečující a nemůže pečovat, je nutné, aby primárně svoji nemoc oznámil opečovávanému. Je vhodné, aby pro případ nemoci pečujícího měl opečovávaný nějaký náhradní scénář (např. může vědět, kdo v okolí by mu mohl péči poskytnout po dobu nemoci pečujícího). Opečovávaný – příjemce příspěvku, je povinen nemoc pečujícího, resp. změnu pečující osoby, oznámit Úřadu práce do 8 dnů.

 

Dle zák. č. 108/2006 Sb. § 21 odst. 2 písm. c) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě.

 

Pokud toho není opečovávaný schopen, měl by mít svého zástupce, případně opatrovníka, který tuto změnu bude schopen nahlásit. Pečující je pak povinen se nahlásil na zdravotní pojišťovně, pokud podniká tak i na správě sociálního zabezpečení (je-li OSVČ vedlejší), protože již není (nebo po určitou dobu nebude) pojištěnec státu a ani OSVČ vedlejší, protože nepečuje.

Pokud onemocní opečovávaný a bude muset být hospitalizován, komplexní péči přebírá zdravotnické zařízení (jak lékařskou, tak pečovatelskou). Opečovávaný je povinen svůj nástup do zdravotnického zařízení oznámit Úřadu práce. Pokud toho není schopen sám (což bude nastávat téměř vždy), je nástup do nemocnice i ukončení hospitalizace povinen oznámit Úřadu práce pečující.

 

Dle zák. č. 108/2006 Sb. § 21a

                (1) Osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce přijetí oprávněné osoby k hospitalizaci a propuštění z hospitalizace, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 50, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby, a dětský domov.

                (2) Osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pobytové sociální služby podle § 48 až 50, zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, a speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu a dětský domov, pokud poskytovaly oprávněné osobě pomoc, jsou povinny ohlásit úmrtí oprávněné osoby příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 8 dnů ode dne úmrtí oprávněné osoby.

[1] Pojišťovny jsou komerční subjekt. Snaží se především o svůj zisk, tzn. pojišťují rizika způsobem, který má být výhodný pro pojišťovnu. Pojišťovny využívají strachu člověka a nabízí jakousi jistotu, že se o vše postarají, když vznikne pojištěný problém. Tato jistota je však jen přání pojištěného a v reálné situaci tomu tak nemusí být. Proto je vhodné velmi dobře zvažovat pojistné podmínky a částku kterou za pojištění platíme. I prodejce pojištění má často jako svůj primární záměr získat provizi z uzavřeného pojištění. Proto je to často důvěryhodný člověk (jiný by totiž nevzbudil náš zájem). 

 

Stejná povinnost se vztahuje i na oznámení úmrtí jedné ze stran (pečujícího i opečovávaného). Pokud onemocní pečující dostává se tímto do velmi obtížné situace. Pečující nemá z důvodu péče nárok na žádné nemocenské dávky. Současně z důvodu nemoci není schopen se ucházet o jiné zaměstnání, a proto není schopen ani registrace na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Zůstává tedy bez prostředků. Některé komerční pojišťovny nabízejí produkty podobné nemocenským dávkám, ale vždy je nutné je zkoumat, zda odpovídají potřebě pečujícího a zda mu v případě obtíží budou k užitku.

Pojišťovny jsou komerční subjekt. Snaží se především o svůj zisk, tzn. pojišťují rizika způsobem, který má být výhodný pro pojišťovnu. Pojišťovny využívají strachu člověka a nabízí jakousi jistotu, že se o vše postarají, když vznikne pojištěný problém. Tato jistota je však jen přání pojištěného a v reálné situaci tomu tak nemusí být. Proto je vhodné velmi dobře zvažovat pojistné podmínky a částku kterou za pojištění platíme. I prodejce pojištění má často jako svůj primární záměr získat provizi z uzavřeného pojištění. Proto je to často důvěryhodný člověk (jiný by totiž nevzbudil náš zájem). 

Zároveň za něj již neplatí zdravotní pojištění stát. Pokud pečující pobírá dávky v hmotné nouzi, musí získat potvrzení o své pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře,

 

Dle zák. č. 111/2006 Sb. § 3 odst. 1 písm. a) bod 9: práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,jinak by nemohla dál dávky pobírat, protože již není pečující, ale stále by mohla být osobou v hmotné nouzi, pokud doloží svoji nemoc.  

 

Evidence na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání  a podpora v nezaměstnanosti

Samotná péče nebrání tomu, aby pečující byl evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Ale uchazeč o zaměstnání prohlašuje, že si chce hledat práci a je práci přiměřené svému zdravotnímu stavu schopen přijmout. Jinak řečeno – péče mu nemůže bránit v práci. Pokud někdo pečuje tak, že by byl schopen přijmout zaměstnání jen za velmi mimořádných podmínek (např. jen na dvě hodiny denně od 18 do 20 hod.), tak pravděpodobně chce být na Úřadu práce úplně z jiného důvodu, a nikoliv protože chce hledat a přijmou práci. Jiné důvody evidence nejsou legální (i když jsou bohužel časté).

Pečující, který skončí dlouhodobou péči (např. po uzdravení, nebo úmrtí opečovávaného) může získat i podporu v nezaměstnanosti, protože doba péče je považována jako odpracovaná doba. Podpora se ale vypočítává odlišně, než podpora plynoucí z pracovního poměru či z podnikání.

 

Dle zák. č. 111/2006 Sb. § 3 odst. 1 písm. a) bod 9: práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

 

Pečující bývají na Úřadu práce evidovaní nejčastěji v době, než je jejich opečovávanému přiznán příspěvek na péči. Pokud by totiž nebyl přiznán (v odpovídající výši), nebyl by pečující zdravotně pojištěn (za osoby evidované jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce hradí stát zdravotní pojištění). Také často pečující ukončí zaměstnání (protože již budou jen pečovat) a chtějí čerpat podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti jde ale přiznat jen uchazeči o zaměstnání a uchazečem může být jen ten, kdo si chce hledat práci (nebo vědomě Úřadu práce lže, že práci chce).

Část pečujících zvažuje ukončení péče a rekvalifikaci ze svého původního povolání. K tomuto může Úřad práce dobře posloužit. Je ale vhodné nevolit evidenci jako uchazeč o zaměstnání (zatím totiž pečující nechce práci), ale jako zájemce o zaměstnání  - dle § 22 a § 23, § 109 a § 109a zák. č. 435/2004 Sb.  (pečující chce změnit svoji profesi). 

 

Pečující a sociální dávky v tíživé situaci

Péče je náročná nejen fyzicky a psychicky, ale často i finančně. Pečující často nemá jiné možnosti výdělku než to, co získá za péči, a opečovávaný často mívá příjmy jen z důchodu, případně má přiznaný příspěvek na mobilitu.

Proto jak pečující, tak opečovávaný často potřebují další pomoc státu prostřednictvím sociálních dávek, aby zvládli zaplatit bydlení, doplatky za léky, jídlo atd. Pozor – na doplatky na léky nelze získat sociální dávku; je nutné žádat lékaře, aby hodnotil potřebu léku s doplatkem a případně předepsal lék bez doplatku, nebo lék se zvýšenou úhradou od zdravotní pojišťovny.

Jak už je uvedeno výše, další sociální dávky vyplácí také Úřad práce (např. příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí atd.).

Většinu sociálních dávek vyplácí Úřad práce podle toho, jaké posuzovaní doloží příjmy (případně i majetkové poměry, vč. úspor). Tady je důležité upozornit, že příspěvek na péči se nezapočítává jako příjem pro všechny sociální dávky s jednou výjimkou – pokud pečující nežije s opečovávaným v domácnosti, tak k opečovávanému dochází „jako do práce“ a proto to, co dostane zaplaceno za svoji „práci“ – péči, se posuzuje jako příjem pro dávky v hmotné nouzi. Současně je péče považovaná jako jakási „omluvenka“ pro potřeby výplaty dávek v hmotné nouzi. Pokud tedy pečující pečuje, nevyžaduje se u něj práce alespoň 20 hod. měsíčně; nezkoumá se, zda je v evidenci na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; nemusí prokazovat snahu o zvýšení příjmu; nemusí absolvovat veřejnou službu.

 

Dle zák. č. 111/2006 Sb., § 3 odst. 1 písm. a) bod 5: osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec.

 

ŠPATNÝ PŘÍKLAD Z PRAXE:

Starší maminka se starala o svého staršího manžela (tatínka). Oba byli v důchodu. V příspěvku na péči byl jako pečující uveden syn. Syn ale ve skutečnosti nepečoval, nebydlel s rodiči a byl dlouhodobě evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobíral dávky v hmotné nouzi. To, že je uveden jako pečující na hmotné nouzi nenahlásil. Úřad práce v rámci kontrolní činnosti ověřil, že syn je uveden jako jediná pečující osoba o tatínka a má tedy získanou platbu mít jako příjem v dávkách v hmotné nouzi.

Syn musel vracet přeplatek na dávkách v hmotné nouzi, protože mu byl započten příjem ve výši přiznaného tatínkova příspěvku na péči, ze kterého měl tatínek péči o svoji osobu zaplatit synovi. Syn tak doplatil na to, že podepsal na úseku příspěvku na péči, že je pečující osobou, i když jí ve skutečnosti nebyl. Dá se odhadovat, že si tak chtěl zajisti lepší výpočet důchodu, nebo se to prostě stalo jen z neznalosti.

Často se tato situace stane také, protože děti rodičů jsou schopné lépe vyřizovat úřední záležitosti a syn možná nechtěl „chodit sem tam“ kvůli tomu, aby maminka i tatínek podepsali různé tiskopisy a doložili své občanské průkazy. A tak za tatínka doklady donesl, ale místo maminky napsal sebe, aby maminka nikam nemusela nic dokládat, aby nemusela nikam chodit a vše bylo rychleji vyřešeno.

 

Exekuce

Stejně jako není příspěvek na péči příjmem pro potřeby sociálních dávek, nelze příspěvek na péči exekvovat. Ani opečovávaný a ani pečující nepřijde o úhradu z příspěvku nebo za péči.

 

POZOR

Pokud je příspěvek (nebo platba za péči) zasílán na účet, může se stát, že exekutor postihne tento účet příkazem k exekuci z účtu. Exekutor nezkoumá, jaké peníze na účet jdou (i kdyby tam chodil jen nezabavitelný příspěvek) a banka musí na jeho příkaz účet „obstavit“. Je již sice znám přelomový judikát, který upozorňuje, že exekutor nemůže dát příkaz na účet, kam plynou jen nezabavitelné dávky, ale žádný zákon exekutorovi nedává povinnost zkoumat, jaké příjmy se na daném účtu nachází. (Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 121/2016 - Exekuce nezabavitelné části starobního důchodu uloženého na bankovním účtu)

Laicky řečeno: i když časem exekutorovi dokážete, že má účet uvolnit, sražené prostředky Vám nejspíše bez soudního sporu nevrátí a určitě bude uvolnění účtu trvat i několik měsíců. Proto je dobré, aby platby probíhaly spíše v hotovosti (např. výplata příspěvku na složenku), pokud je pečující nebo opečovávaný ohrožen exekucí.

 

Mimořádná situace u insolvence

Pokud je osoba v insolvenci a pro zásadní změnu stavu se stane pečujícím nebo opečovávaným, je třeba okamžitě tuto skutečnost nahlásit insolvenčnímu správci. Zpravidla jde o to, že pracující (splácející insolvenci) byl schopen splácet, ale nyní přijde o práci, protože bude pečovat o svého blízkého. Tím se mu zásadně sníží příjem. Insolvenční správce nemůže srážet splátky z příjmu za péči a tím by byla ohrožena celá insolvence.

Jde o mimořádnou situaci a pokud je možné z jakýchkoliv prostředků platit alespoň částku za práci insolvenčního správce (dle vyhl. č. 313/2007 Sb. dostupné zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-313), zpravidla soud následně i „nedosplácenou“ insolvenci ukončí ve prospěch oddlužovaného. Vše je ale nutné konzultovat se svým insolvenčním správcem!

 

V příštím pokračování se budeme věnovat zastupování opečovávaného i péči po nároku na starobní důchod. Zodpovíme si také nejčastější otázky, víte například za co lze utratit příspěvek na péči?

 

Zdroj: text: Mgr. Radka Pešlová, redakčně kráceno, foto: unsplash.com


Související

Přidej komentář
banner-handy.jpg
cpv_banner-3-2.jpg