Velmi dobře chápu, že absolvování celé složité procedury při předpisu a schválení elektrického invalidního vozíku (EIV) je pro Vás problematické, zatěžující a může se Vám zdát dokonce ponižující. Musím však bohužel konstatovat, že vůbec nesdílím Váš názor, že tento proces při schvalování vozíku je zbytečný.
V případě, že Vám zdravotní pojišťovna zapůjčuje nový elektrický vozík poté, co jste již předtím elektrický vozík několik let (a třeba i bez jediného problému) užíval, nevzniká Vám automaticky nárok na schválení a zapůjčení nového vozíku. A v žádném případě pak ne automaticky po sedmi letech. Sedm let užívání el. vozíku je v zákoně stanoveno jako směrná užitná doba, nikoliv jako životnost vozíku, která automaticky po sedmi letech končí. Směrná užitná doba je pouze o tom, že Vám po tomto čase vzniká pouze možnost předpisu nového EIV.
Samotný předpis ovšem probíhá tak, že nejdříve musí autorizovaný servis podat návrh na vyřazení starého EIV. To může udělat pouze v případě, že je původní EIV již natolik poškozen, či opotřebován, že jeho oprava již není možná, nebo není ekonomická (oprava by byla neúměrně drahá v poměru k ceně nového vozíku). Po tomto návrhu se dostaví od pojišťovny na technickou prohlídku krajský revizní technik, který nezávisle posoudí technický stav starého EIV z výše uvedeného pohledu. Pokud posoudí, že EIV je ještě opravitelný a oprava je ekonomická (není výrazně drahá), rozhodne vozík neodepsat. V takovém případě je vozík pouze opraven a i nadále používán po neomezenou dobu do chvíle, kdy nenastanou výše uvedené předpoklady pro jeho odpis. V praxi je pravidlem, že původní vozíky jsou používány mnohem delší dobu, než sedm let (cca 8 – 10 let).
Poté, jakmile je u starého EIV schválen jeho odpis, může teprve být předepsán EIV nový. V takovém případě je plně na místě, aby pojištěnec absolvoval znovu všechna potřebná vyšetření lékaři specialisty, o kterých se zmiňujete. Osm až deset let je totiž velmi dlouhá doba nato, aby se zdravotní stav uživatele EIV velmi radikálně změnil. A to ne směrem ke zlepšení zdravotního stavu, jak se domníváte, ale naopak k jeho radikálnímu zhoršení. Může se tak stát, že po této době již opravdu nemusí být uživatel schopen nový EIV bezpečně ovládat. A ten se samozřejmě zapůjčuje opět s perspektivou 8 - 10 let dalšího spolehlivého a bezpečného užívání.
Je třeba si uvědomit, že EIV využívá velmi různorodá skupina pojištěnců s různými, často velmi radikálně odlišnými diagnózami. U některých diagnóz, které jsou vysoce progresivní, skutečně může nastat situace, že pojištěnec již není schopen nadále vozík bezpečně a za všech podmínek ovládat. Jde především například o různé diagnózy muskulární dystrofie, psychická onemocnění, oční choroby, nebo další progresivní choroby. Z tohoto pohledu je velmi důležité, aby se ke zdravotnímu stavu konkrétního žadatele o EIV vyjádřili všichni jmenovaní lékaři specialisté, kteří přebírají zodpovědnost za to, že je plně schopen, z jejich pohledu, vozík bezpečně užívat. Zde nestačí, aby zdravotní stav posoudil pouze praktický lékař, neboť ten při některých diagnózách nemusí mít dostatečné odborné znalosti k posouzení momentálního zdravotního stavu žadatele, nebo může mít k dispozici jen velmi zastaralou dokumentaci od specialisty. Nebo, a to v horším případě, může pojmout své vyjádření pouze formálně, nebo na základě svých nadstandardních vztahů se žadatelem, může posoudit zdravotní stav žadatele neobjektivně jako nevyhovující, nebo naopak vyhovující pro užívání EIV, ačkoliv objektivní realita může být jiná.
Myslím, že je plně na místě jednou za tak dlouhou dobu tato vyšetření absolvovat. Tento postup nelze považovat za nějaký rozmar pojišťovny, šikanu, či dokonce ponižující proceduru. Je nutné si uvědomit, že pojišťovna přebírá plnou zodpovědnost za to, že zapůjčí EIV uživateli, který při jeho používání nezpůsobí žádnou škodu, nebo zranění ani sobě, ale ani svému okolí. Takový pojištěnec se totiž samozřejmě s EIV pohybuje i mezi lidmi na veřejných prostranstvích, nebo v hustém, silničním provozu.
