Dobrý den,

níže Vám zasílám odpověď na Váš dotaz.

Příspěvek na zaměstnávání

Pokud je Váš zaměstnavatel uznaným zaměstnavatelem na chráněném trhu práce (musí mít uzavřenou písemnou dohodu s Úřadem práce), pak si dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, může žádat o příspěvek na zaměstnávání. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdu nebo plat v měsíční výši 75% prostředků skutečně vynaložených na mzdu nebo plat. Aktuální maximální výše příspěvku je 14.200,- Kč / měs. (tento příspěvek může zaměstnavatel žádat za osoby pobírající invalidní důchod I., II. či III. stupně). 

Čerpání příspěvku na zaměstnávání od vícero zaměstnavatelů

Příspěvek na zaměstnávání může čerpat pouze 1 zaměstnavatel (více zaměstnavatelů tento příspěvek na Vaši osobu čerpat nemůže). Čerpání příspěvku definuje §78a, odst. 6 následně:

(6) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na téhož zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, více zaměstnavatelů, poskytne se příspěvek tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o poskytnutí příspěvku požádal; v případě, že o poskytnutí příspěvku požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o poskytnutí příspěvku žádají, nelze příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavcích 2 a 3. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

Pokud budete chtít informace doplnit, neváhejte se na mě obrátit v rámci individuální konzultace. Níže Vám zasílám kontakt.

Kupková Monika, tel. 775 980 952, e-mail: kupkova@czepa.cz

Podrobné informace k příspěvku a podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce Vám poskytnou na Úřadu práce - pokud byste této varianty chtěl využít, níže zasílám kontakt na Ing. Václavíkovou.

Ing. Hana Václavíková, vedoucí oddělení zaměstnávání OZP, tel. 950 178 321, e-mail: hana.vaclavikova@uradprace.cz

S pozdravem

Monika Kupková

Vážená paní Jitko,

bohužel v oblasti nemocenských dávek pro poživatele invalidního důchodu ve stupni III., k žádným změnám prozatím nedošlo.

Dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - konkrétně § 28, odst. 1 - se nemocenské poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.... Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba .... vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. 

CZEPA toto ustanovení považuje za diskriminační. Cílem legislativní změny je zrušit § 28 uvedeného zákona, který pro pracující poživatele invalidního důchodu ve III. stupni a starobního důchodu stanovuje zkrácenou dobu výplaty nemocenské. 

V průběhu minulého roku jsme o této problematice jednali na půdě senátu. Dále jsme v předvolebním období o této problematice jednali i s kandidáty do poslanecké sněmovny (a od některých máme příslib, že se této záležitosti budou věnovat).

Je naší prioritou tuto záležitost změnit, proto se i nadále budeme tomuto tématu intenzivně věnovat.

S pozdravem

Monika Kupková, DiS., sociální pracovnice

Monika Kupková

Dobrý den,

ve Vašem případě je důležité, jaký pracovní poměr máte uzavřen.

Dohoda o provedení činnosti, Dohoda o provedení práce

Pokud pracujete na Dohodu o pracovní činnosti či Dohodu o provedení práce, pak Vám nárok na dovolenou nevzniká!

Klasický pracovní úvazek (plný pracovní úvazek či částečný/zkrácený pracovní úvazek)

Od 1. ledna 2021 platí, že se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin a ne již za odpracované dny jako doposud. Novela zákona č. 285/2020 Sb. sice zahrnuje dosavadní výměru dovolené v týdnech, ale její výše se již stanovuje od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách.

Pokud máte uzavřený klasický pracovní poměr, pak u polovičního úvazku (20 hodin týdně) činí minimální nárok na dovolenou 80 hodin / rok (10 dnů u 8hodinové pracovní doby, 20 dnů u 4hodinové pracovní doby). Při výpočtu je důležité, kolik Vám zaměstnavatel poskytuje dovolené (20 dnů?, 25 dnů? / rok - od tohoto čísla se odvíjí výpočet).

ZDE najdete Kalkulačku nároku na dovolenou 2021.

S pozdravem

Kupková Monika, DiS., sociální pracovnice

Monika Kupková

Dobrý den,

Váš dotaz není předmětem odborného sociálního poradenství pro osoby se zdravotním postižením, tudíž nejsme schopni Vám relevantně odpovědět.

Domníváme se, že uzavření dle Vašeho popisu možné je, je však důležité si tuto skutečnost ověřit buď u zaměstnavatele, s kterým by měla být Dohoda o provedení činnosti uzavřena či u právníka, který se specializuje na oblast pracovního práva.

S pozdravem

Kupková Monika, DiS., sociální pracovnice

Monika Kupková

Dobrý den,

"chráněná dílna" je v dnešním jazyce zákona o zaměstnanosti "uznaný zaměstnavatel na chráněném trhu práce". Využila jsem odborné konzultace u vedoucích pracovníků Generálního ředitelství Úřadu práce ČR. Odborná pracovnice potvrdila, že zákon o zaměstnanosti ve vztahu k uznanému zaměstnavateli na chráněném trhu práce povinnost přizpůsobit pracovní prostředí neudává a tento aspekt zaměstnávání neřeší. 

V obecné rovině zákoníku práce se v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci hovoří o povinnosti zaměstnavatele "vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům". V této souvislosti vnímám za významné individuální požadavky zdravotně postižených zaměstnanců ve vztahu k výkonu jejich práce. Proto, pokud se jim nedaří prosadit adekvátní pracovní podmínky, doporučovala bych jim obrátit se na Státní úřad inspekce práce - http://www.suip.cz/ podle místa sídla zaměstnavatele. 

S pozdravem

Bc. Hana Sixtová, sociální pracovnice

Hana Sixtová, sociální pracovnice CZEPA

Dobrý den,

příspěvek 12 000,- Kč od úřadu práce tvoří pouze 75% skutečné mzdy daného zaměstnance. Aby zaměstnavatel dosáhl na tuto částku, musí k výše uvedeným 12 000,- Kč přidat "ze svého"  zbývajících 25% prostředků na mzdu daného zaměstnavatele.

Pokud pracujete u zaměstnavatele na plný pracovní úvazek, který odpovídá 40 hodinové týdenní pracovní době, měla by Vám být vyplacena minimální mzda ve výši 12 200,-Kč (tj. 73,20,- Kč na hodinu). V případě, že pracujete na částečný pracovní úvazek, je logické, že Vaše mzda bude nižší. 

Dle mého názoru by na výši mzdy nemělo mít vliv to, zda pracujete z domova nebo v sídle zaměstnavatele.

Pokud máte nějaké další dotazy v souvislosti s touto problematikou, obraťte se na mě prosím na e-mailové adrese horakova@czepa.cz.

S pozdravem

Mgr. Dominika Horáková, DiS.

sociální pracovnice

Dominika Horáková

Dobrý den,

práva a povinnosti zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod, se řídí platným zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a zákonem o zaměstnanosti (§ 67 - 84 zákona č. 435/2004 Sb.).

Pokud má zaměstnanec pobírající invalidní důchod se zaměstnavatelem uzavřenou řádnou pracovní smlouvu, má nárok na dovolenou. Údaje o délce dovolené mohou být buď součástí pracovní smlouvy nebo jsou stanoveny písemným dodatkem, který je zaměstnavatel povinnen svému zaměstnanci předat do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.

V případě hospitalizace zaměstnance nebo pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či karantény, má zaměstnanec nárok na nemocenskou. Ta je v případě osoby invalidní ve III. stupni vyplácena pouze po dobu 85 kalendářních dní (dle § 28 zákona č. 187/2004 Sb. - tzn. 15 kalendářních dní ze strany zaměstnavatele a 70 kalendářních dní ze strany ČSSZ). Pokud se jedná o zaměstnance s přiznanou invaliditou v I. nebo II. stupni, má nárok na nemocenskou ve stejném rozsahu jako zaměstnanec bez handicapu.

S pozdravem,

Mgr. Dominika Horáková, DiS.

sociální pracovnice

Dominika Horáková

Dobrý den,

pokud pobíráte invalidní důchod ve III. stupni a zároveň máte v rozhodnutí o příznání invalidního důchodu uvedeno, že jste schopen práce za zcela mimořádných podmínek, můžete se po ukončení pracovního poměru registrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Při splnění podmínky výdělečné činnosti (alespoň 1 rok v posledních dvou letech) máte nárok na podporu z nezaměstnanosti. Jako uchazeč o zaměstnání máte dále nárok na podporu při rekvalifikaci.

S pozdravem,

Mgr. Dominika Horáková, DiS.

sociální pracovnice

Dominika Horáková

Dobrý den,

přestože pobíráte invalidní důchod ve III. stupni, nejste dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti omezena rozsahem pracovího úvazku. Pokud Vám to Váš zdravotní stav dovolí, můžete si klidně přibrat další zaměstnání. Nicméně bych Vás ráda upozornila na to, že by rozsah pracovního úvazku měl zhruba odpovídat procentuální výši Vašich zachovalých pracovních schopností. 

Hezký den,

Mgr. Dominika Horáková, Dis,

sociální pracovnice

Dominika Horáková

Dobrý den,

dle vyjádření Státního úřadu inspekce práce nemají sportovci, přestože reprezentují Českou republiku, zvláštní zákonný nárok na dovolenou. 

Nicméně dle § 203 odst. 2 písm. l) zákoníku práce přísluší zaměstnanci z důvodu obecného zájmu pracovní volno v nezbytném rozsahu k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni, a to za podmínky, že tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

V praxi to znamená, že si nemusíte na danou akci vybírat dovolenou, neboť Vám přísluší náhradní volno, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody ze stany zaměstnavatele. Nevýhodou ale je, že po dobu tohoto typu pracovního volna Vám nenáleží náhrada mzdy, jak je tomu v případě čerpání dovolené.

S pozdravem

Dominika Horáková

sociální pracovnice

Dominika Horáková