Bohužel, takovéto výsledky odvolání, poslední dobou, nejsou pouze v řízení o přiznání příspěvku na péči, ale i v případě přiznání průkazu OZP (TP, ZTP, ZTP/P). Na průběh odvolacího řízení v této věci se plně vztahuje zák. č. 500/2004 Sb. správní řád v platném znění, ve kterém je rozhodnutí odvolacího správního orgánu v odvolacím řízení zakotveno v jeho § 90. Odvolací správní orgán je v této věci povinen se tímto ustanovením řídit.
V § 90, odst. 3, správního řádu zákon říká: „Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.“ To znamená, že v neprospěch odvolatele lze změnit na základě odvolání rozhodnutí jen zcela výjimečně a to v zákonem stanovených případech.
Těmito zcela výjimečnými případy, kdy tak může učinit, tedy, kdy může změnit rozhodnutí v neprospěch odvolatele, jsou:
a) odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné (v případě odvolání proti rozhodnutí o PnP a OZP velmi nepravděpodobné)
b) napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy (ustanovení nejde vykládat natolik extenzívně, že např. posouzení zvládnutí, či nezvládnutí jedné, či několika konkrétních, životních potřeb posudkovým lékařem při řízení v 1. stupni je posouzeno odvolacím orgánem jako chybné)
c) napadené rozhodnutí je v rozporu s jiným veřejným zájmem (podle mého názoru nejde považovat za veřejný zájem ve smyslu tohoto § např. úsporu financí, či nápravu chyby úřadu, který rozhodoval v 1. stupni)
Pokud bychom přijali natolik extenzívní výklad, že odvolací správní orgán může změnit rozhodnutí v neprospěch odvolatele z důvodů uvedených výše, tím by byla prakticky zcela eliminována (znemožněna), takřka ve všech případech, možnost podat odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně. Tedy nejen ve zmíněných causách. Vždy je totiž možné odvolacím orgánem „přehodnotit“ zvládání životní potřeby tak, že v rozhodnutí orgánu 1. stupně životní potřeba, původně hodnocená jako „nezvládnutá“, může být odvolacím orgánem hodnocena jako „zvládnutá“. Stačí, aby odvolatel podal odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně, jako celku. A obdobně lze postupovat i u průkazů OZP.
Takovýto extenzívní výklad je v přímém rozporu se smyslem ustanovení § 90, odst. 3 správního řádu a nemůže tudíž být v odvolacích rozhodnutích aplikován. Rozhodnutí, kterým odvolací orgán rozhodne v neprospěch odvolatele a jeho situaci ještě zhorší je v příkrém rozporu s principem právní jistoty občanů a přímým porušením zákona. Jako řešení doporučuji použít mimořádné, opravné prostředky, včetně případné ústavní stížnosti.
1) Otázka: …Dobrý den, jsem paraplegik po úraze páteře, s přerušením míchy. Můj pobyt v rehabilitačním ústavu vyžaduje umístění na spinální jednotce. Letos jsem již dvakrát žádal o tento pobyt. V RÚ Slapy mi bylo sděleno, že revizní lékař schvaloval žádost 2 měsíce a že zbývající jeden měsíc platnosti poukazu jim na umístění nestačí. Stejně to probíhalo i v RÚ Kladruby. Dle mého názoru je nesmysl, aby se do 3 měsíční platnosti poukazu počítala i doba schvalování. Prosím o radu, jak mám tuto situaci řešit. Takto jsem vždy bez šance se někde léčit. Existuje na toto nějaký zákon? Žádal jsem neúspěšně o vysvětlení na VZP ČR.
Odpověď: … Správně uvádíte, že pacient s touto diagnózou potřebuje rehabilitaci ve specializovaných rehabilitačních zařízeních, které se soustředí na tuto diagnózu a poskytují tak odpovídající zdravotnickou péči. Spinální jednotka je ovšem trochu něco jiného, než zmíněné rehabilitační ústavy.
Návrh na rehabilitačně léčebnou péči podává na formuláři zdravotní pojišťovny lékař registrujícího poskytovatele, zpravidla na základě doporučení ambulantního lékaře specialisty, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Ve Vašem případě je specialistou neurolog, rehabilitační lékař, nebo výjimečně ortoped. Návrh se vystavuje na k tomu určeném formuláři. Poté ho doručí navrhující lékař na krajské pracoviště zdravotní pojišťovny dle místní příslušnosti. Může ho zaslat poštou nebo datovou schránkou. Ale jde ho předat i na datovém nosiči. Návrh musí být potvrzen revizním lékařem.
Platnost návrhu začíná plynout od data vystavení návrhu a je v časovém rozmezí 6 měsíců, v průběhu kterých dojde k odléčení pacienta. Poté návrh pozbývá platnosti. To znamená, že celý proces předpisu a schválení Vašeho léčení se, spolu s rehabilitací, musí vejít do 6 měsíců. (Tuto informaci obsahuje i oficiální web VZP ČR.) Pokud to již technicky není možné a časově to již nelze stihnout, je na domluvě odborného rehabilitačně léčebného ústavu s revizním lékařem zdravotní pojišťovny jaký zvolí další postup. Proto v případě, že Vám kdokoliv namítne nemožnost léčení na základě vystaveného návrhu, obraťte se prosím na svoji zdravotní pojišťovnu se žádostí o řešení situace! Pokud je jediným důvodem nemožnosti nástupu léčby termínová tíseň, je plně v kompetenci pojišťovny, aby tento problém, společně s rehabilitačním zařízením, vyřešila. Tato situace rozhodně není něčím, co byste měl řešit Vy, ze své pozice pojištěnce.
Pokud se ptáte, kde je tato problematika řešena, tak jí zmiňuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění ve znění zákona č. 369/2011 Sb. a to v § 33, kde je zmíněn pojem „léčebně rehabilitační péče“. Bohužel k tomuto ustanovení není příliš prováděcích předpisů, proto postup předpisu a schvalování návrhů řeší jednotlivé zdravotní pojišťovny samy pomocí svých metodik. Tyto předpisy však pro Vás nejsou úplně podstatné, neboť Vy, jako pojištěnec, nejste smluvním partnerem pro rehabilitační zařízení. Proto Vy sám ani nemůžete tuto situaci řešit. Naopak jste smluvním partnerem své zdravotní pojišťovně, u které musíte hledat pomoc při řešení této situace.
Proto Vám navrhuji, podejte si písemnou stížnost na VZP ČR pro nemožnost realizace Vaší rehabilitační péče, neboť Vám zdravotnické zařízení již není schopno, z časových důvodů poskytnout své zdravotnické služby. V této žádosti zároveň požádejte o vyřešení situace. VZP ČR má dostatek prostředků, jak Váš problém vyřešit.